Povídání s dědou

Povídání s dědou

Dědo, tenkrát, když jsi chodil do školy, taky měnili čas na letní a zimní? Teď jetak brzy tma. A co jste vůbec dělali večer?

Napřed odpovím na první otázku. Čas jsme sledovali podle hodin, které ukazovaly středoevropský čas a nijak se neposouvaly ani nezastavovaly. My kluci jsme se řídili hlavně podle světla – podle sluníčka.

A jaký byl program večer?

Po večerech jsme hodně četli knížky vypůjčené z knihovny. Většinou jsme si totiž  nemohli dovolit koupit jiné knihy než ty, které jsme potřebovali do školy. Nejoblíbenější byly cestopisy a dobrodružné knihy jako třeba Vinnetou od
Karla Maye. No a vůbec knihy, které popisovaly život zálesáků, lovců a kovbojů,
ale i detektivky. Víš, tenkrát nebyla televize, rádio měl málokdo a večery byly dlouhé. Myslím, že by neškodilo víc číst i dnes. To říkám z vlastní zkušenosti. Právě čtením jsem přišel na dobré nápady, zvětšila se mi slovní zásoba a způsob vyjadřování. To mi pomáhalo při dalším studiu na gymnáziu i na vysoké škole. Kniha je dobrý přítel, který
dovede potěšit i poučit.

Takže jste byli večer jen doma – a co kamarádi?

Jednou mne pozval spolužák, který se nedávno přistěhoval ze středního Slovenska, ……..

 

Zajímá Tě jak příběh dopadne? Objednej si časopis 2019/06 a dozvíš se nejen jak dopadl, ale najdeš v něm i hromadu dalších super příběhů. 

Jak si časopis objednat? Napiš do redakce dopis s žádostí a hlavně svou adresou, nebo nám napiš e-mail, nebo zanech tady kontakt na sebe a ozveme se 🙂

Předplatné

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.